AI kouč v mobilu: Užitečný průvodce nebo nenápadné odpojení od sebe?
Dovolím si dnes krátké zamyšlení nad tím, k čemu to vede, když máte doma v mobilu po ruce průvodce, psychoterapeuta, kouče, mentora nebo klidně orákulum či celé "pole vědomí".
Kdykoliv si nejste sebou jistí, můžete ho požádat o vedení. No není to úžasné? Pokud je ten algoritmus profesionální, nastaví vám zrcadlo, pomůže srovnat myšlenky a trochu vás přibrzdí v inflaci otázek. A přitom nezapomene pohladit vaše ego na tom správném místě a povzbudit vás.
Já AI vítám jako součást evoluce. Fascinuje mě představa vědomého pole v mobilu a díky AI kouči jde krásně objevit nový úhel pohledu, když se zacyklím. Takže proč ne. Všímám si ale i "vedlejších účinků". Jsou zatím nepatrné, ale do budoucna možná zásadní. Tedy pokud si jich vůbec někdo z uživatelů všimne.
Odnaučujeme čelit nejistotě uvnitř sebe
Tak jako nás Google léta odnaučuje zbytečně si pamatovat informace a ChatGPT ztrácet čas přemýšlením a analýzou, tak nás umělí průvodci odnaučují přirozeně hledat odpovědi uvnitř sebe. Trénovat intuici a vnitřní moudrost.
Schopnost rozpoznat intuici a vyznat se ve svých pocitech je jako sval. V našem zahlceném světě se musí trénovat, aby nám sloužil. Jenže teď, kdykoliv si nejsem jistá s informacemi, které mám, sáhnu po aplikaci, kterou naplnil svým know-how někdo, kdo získal moji důvěru. Pomůže mi hned. A můžu ji použít klidně stokrát denně.
A pak je tu ještě další věc...
Dopaminový kolotoč a nekonečná cibule
Kouče s vysokou cenou za hodinu si nedovolíte používat každý den. A on, pokud je rozumný, vás vede k odstupu a k samostatné práci na tom, k čemu jste došli. Kdežto AI kouče máte za pár stovek měsíčně kdykoliv k dispozici. Můžete si rozbalit i několik témat naráz.
Po živém sezení se obvykle cítíte líp, jste povzbuzení a máte v hlavě jasněji. Uvolní se dopamin. Máte radost, novou energii a chuť jít řešit to, co potřebujete. U AI kouče se taky rozdává dopamin - po každém rozpletení situace. Ale poznáte, kdy máte dost? Půjdete vylepšovat svůj svět, anebo si dáte ještě další otázku a další plátek nekonečné cibule spletitých témat života?
Co získáme a co riskujeme?
Při pohledu z obou stran vidím několik silných momentů:
AI nabízí anonymitu a prostor bez soudů a filtrů člověka. Je to funkční "první obvaz" při krizích ve tři ráno a umožňuje seberozvoj i pro ty, kteří na drahé odborníky nemají.
Na druhé straně roste "odpojení". Zvykáme si na mentální outsourcing. AI pracuje s daty a průměrem, ne s tělesnou rezonancí, dechem nebo tím, co emaptický průvodce čte mezi řádky. Místo moudrosti tak můžeme dostávat jen "optimální řešení".
Stejně jako u jiných platforem – někdo jim věnuje kompletně své myšlení, někdo je vědomě používá pro svůj růst. Pro jednoho to může dlouhodobě znamenat ztrátu sebe sama a ještě větší zahlcení, než kdyby žádného kouče neměl. Pro jiného, kdo je schopen to používat střízlivě, to může být nástroj růstu.
Otázkou ale zůstává: Nevede nás ta okamžitá dostupnost odpovědí k tomu, že přestaneme umět snášet jakoukoliv nejistotu a pracovat se svými pocity, skrz které promlouvá naše intuice? A není právě schopnost ustát nejistotu a najít odpověď v tichu svého nitra to, co nás dělá skutečně dospělými a vědomými bytostmi?
Jak to vidíte vy? Máte pocit, že vám AI průvodce pomůže slyšet váš vnitřní hlas jasněji, nebo ho spíše přehlušuje svou "dokonalou" logikou ? Budu ráda za vaše postřehy v diskuzi.